Kedy navštíviť psychoterapeuta? Odpovedá psychológ Pavel Pařízek

Chodiť k psychológovi je novým trendom. Sme snáď generácia cvokov? Navštíviť odborníka neznamená, že sme zlyhali, hoci sa to ešte stále tak vníma. Mnohí si myslia, že ich problém nie je tak dôležitý, aby platili značné sumy za rozhovory s cudzím človekom.

Kedy ísť na psychoterapiu a kedy na poradenstvo a aký je v tom rozdiel? Keď to zjednodušíme, môžeme povedať, že psychoterapeut na základe rozhovorov pomáha klientovi porozumieť jemu samému, motiváciám jeho konania, jeho pocitom a problémom a pomáha mu zmeniť jeho život. Pri poradenstve klient kladie otázky a poradca „len“ odpovedá a radí. Využíva sa to napríklad, keď sa neviete rozhodnúť, či ostať vo vzťahu alebo sa rozísť, keď si vyberáte svoje budúce povolanie, či školu, keď neviete, ako niekomu oznámiť niečo dôležité. Bežne sa pri poradenstve robia doplnkové testy. Psychologický poradca vám na základe dostupných informácií poradí okamžite, odpovede sú však všeobecné, bez hlbšieho ponoru so vašej psychiky a rozhodnúť sa samozrejme musíte aj tak sami.

Cítite sa dlhodobo zle, nemáte radi sami seba, trpíte depresiami a pocitmi úzkosti, neviete sa vyrovnať s traumatickým zážitkom z minulosti, vaše okolie vám hovorí, že ste závislý, prejedáte sa alebo nejete vôbec, ste bezdôvodne žiarlivý, nedokážete sa radovať zo života...? Či sú to dôvody na návštevu psychológa som sa opýtala psychoterapeuta a psychológa Pavla Pařízka.

Kedy navštíviť psychoterapeuta?

Pavel Pařízek: Na tuto otázku neexistuje univerzální odpověď. Chození k psychoterapeutovi se sebou ještě nese příliš negativních významů. Lidé se za to stydí, protože okolí na ně pohlíží skrz prsty. Zkrátka, lidi se bojí, aby nevypadali „vadně“. V praxi se setkáváme s tím, že lidé většinou přicházejí na doporučení někoho známého, komu psychoterapie pomohla. Prvotní pobídka k vyhledání psychoterapeuta, tak pochází z okolí klienta.  

Někdo má naše služby jako takový duchovní fitness. Netrápí ho velké psychické problémy a vidí v psychoterapii především možnost osobního rozvoje. Někdo zase trpí duševní poruchou a psychoterapie je pro něj především podporou a něco co mu vrací stabilitu. Někdo trpí depresí, nemá životní energii a vše mu připadá nesmyslné. Pro takové klienty může být terapie prostor, kde si pokládají otázky po smyslu a významu své existence. V neposlední řadě, může terapeut sloužit v případě tragické události, kdy s klientem prochází fázemi truchlení.

Úkolem terapeuta je pro a s klientem vytvářet bezpečný prostor. Snaží se vytvořit svatou půdu, takový Vatikán vašeho světa. Smysl je mít prostor, kde se můžete bez obav věnovat pouze sám sobě.

Čo je to psychologické vyšetrenie, ako to prebieha a kedy naň ísť?

Pavel Pařízek: V přeneseném významu můžeme chápat psychologické vyšetření jako vyšetření u běžného lékaře. Zatímco lékaře zajímá, jak jste na tom fyzicky, tak psychologa zajímá v jakém stavu je vaše psychika. Získané informace pomáhají odpovědět na otázky, kvůli kterým se vyšetření provádělo. Např: „Jaké jsou předpoklady osoby pro studium na VŠ?“, „Je osoba schopna úspěšně fungovat na této pracovní pozici?“, „Je osoba oprávněna k profesnímu řízení motorových vozidel?“ „Trpí osoba duševní poruchou a pokud ano, kterou?“

Průběh vyšetření a metody se mění podle cíle vyšetření. Můžete se setkat s tím, že si s vámi bude někdo pouze vykládat či vám dá nakreslit obrázek, nebo jednoduše vyplníte dotazník. Může se ale také stát, že vás posadí před počítač a na hlavu vám připevní elektrody snímající činnost mozku.

Na psychologické vyšetření jste ve většině případů odeslání od někoho jiného. To znamená, že se například dostavíte za svým obvodním lékařem a sdělíte mu své potíže. Pokud se ten bude domnívat, že příčina problémů může být psychická, tak vás odešle za příslušným odborníkem, který domněnku vyvrátí či potvrdí.

Keď ste sa rozhodli navštíviť psychoterapiu, stojíte pred problémom, ku komu ísť. Psychoterapeutov je veľmi veľa, líšia sa na základe prístupov, podľa ktorých vedú terapiu. Nájsť toho „správneho“ psychoterapeuta, ktorý vám bude vyhovovať aj svojimi metódami, aj osobnostne môže trvať dlhšie. V prípade, že vám psychoterapeut z rôznych dôvodov nevyhovuje, nebojte sa ho zmeniť. Budete sa s ním predsa stretávať dlhodobo a platiť mu nemalé honoráre.

Ako a podľa čoho si vybrať psychoterapeuta?

Pavel Pařízek: Terapeutický vztah je ze své podstaty velmi intimní záležitost a neexistuje žádný vnější objektivní systém jak rozeznat dobrého terapeuta od špatného. Terapeut, který má tituly a účtuje si astronomické částky, může být žalostně špatný a naopak. Při výběru terapeuta tedy vždy riskujete a takovému riziku se nelze vyhnout.

Jedinou radu, kterou zde mohu poskytnout je důvěřovat vlastním pocitům a podle nich si vybírat. Terapie je postavená především na vztahu mezi terapeutem a klientem. Může se stát, že terapeut se kterým měl váš známý vynikající zkušenost, pro vás jednoduše není.

Je dobrý zvykem na počátku terapie stanovit určitý počet testovacích sezení (5-10), po kterých se klient zhodnotí, jestli si přeje dále s terapeutem pokračovat.

Ak ste si už našli svojho psychoterapeuta a chystáte sa na prvé stretnutie, čo môžete očakávať? Na prvom úvodnom stretnutí vám psychoterapeut bude klásť množstvo otázok o vás, vašej momentálnej situácii, vašej minulosti, najmä rodine, z ktorej ste vyšli, a pod. a spoločne si stanovíte terapeutický cieľ, ku ktorému sa chcete dopracovať. Terapeutický cieľ je racionálna, rozumom vytvorená dohoda dvoch dospelých ľudí. Klienti ale často od terapeuta očakávajú niečo iné. Chcú cítiť terapeutovo uznanie, pochvalu, jeho súhlas, náklonnosť, niekedy dokonca lásku alebo rešpekt, proste hocičo, čo sa im v detstve nedostalo. A väčšinou si to samozrejme neuvedomujú, ale podvedome sú nahnevaní a frustrovaní. Práca s takýmto nevysloveným cieľom môže byť dôležitejšia, ako s tým vedomím.

Ako dlho trvá terapia?

Pavel Pařízek: Jednotlivá terapeutická hodina trvá standardně 50 minut. Celkový proces se počítá od týdne až po roky. Ideální perioda sezení je jednou týdně.

Čo v prípade, že má klient pocit, že sa do svojho terapeuta zamiloval?

Pavel Pařízek: Tato situace může nastat a skutečně se stává. Jedná se třeba o situaci, kdy klient vnímá svého terapeuta, jako jediného, který mu rozumí, se kterým se může o sobě bavit otevřeně bez zábran. Klient si tak může začít svého terapeuta idealizovat, protože s nikým jiným zatím podobné pocity otevřenosti nezažil. Má dojem, že tohle je „ono“. Radu mám v podstatě jedinou, vyjít s tím ven a říci to. Terapeut si už s tím nějak poradí.   

Kedy ukončiť psychoterapiu?

Pavel Pařízek: Jednoduše řečeno, pokud máme pocit, že nám již terapie nic nepřináší.  V terapii se vyplácí vynášet věci ven. Vyplatí se tedy i přijít se svojí nelibostí s průběhem a efektivitou terapie. Někdy může totiž vyjít i najevo, že zmíněné pocity třeba vůbec nesouvisí s průběhem terapie. Dále platí, že terapeut jedná především v zájmu klienta a je neetické uměle prodlužovat průběh terapie.

Za odpovede na otázky ďakujem psychológovi a psychoterapeutovi Pavlovi Pařízkovi (pavelparizek.cz).